Jako každý měsíc přinesu do vašich životů malé množství kultury.
Tentokrát bych se chtěla podělit o svůj koncernový zážitek. V pátek 20.
3. jsem se stala součástí Chinaski Rockfield Tour 2015. Předkapelou
oblíbené skupiny se stala nově objevená tříčlenná šumperská skupina
Trocha klidu. Pro tyto nováčky byla plná hala UP v Olomouci poměrně
nečekanou, ale s masou asi tří a půl tisíc lidí si poradili příznivě a
divákům se zalíbili. Očekávání rostlo a na pódium se konečně dostavila i
skupina Chinaski. Jak jinak, než s velkou grácií, hřmotným potleskem,
hukotem a spoustou světel a dýmu. Koncert začal. Skupina první
představila písně z nového alba s názvem Rockfield. Nezapomněli zazpívat
ani píseň Víno, která nám zněla do uší z rádií i televizí již od léta,
nebo písně Slovenský klín a Každý ráno. Po řádném uvedení desky
následovaly také největší hity kapely. Tudíž songy jako: Tabáček,
Hlavolam, 1970…A nebo například píseň, se kterou se skupina proslavila –
Punčocháče (text je poměrně složitý, každopádně jej zpíval opravdu celý
sál. Muži: „Kdybych věděl, že je to poprvé, byl bych tolik
nepospíchal.“ Ženy: „Kdybys tolik nepospíchal, sundala bych si
punčocháče, punčocháče.“) Atmosféra byla skoro hmatatelná a snad každý
v hale si pobrukoval a užíval koncert. Ještě aby ne, Chinaski nejsou
žádní zelenáči a do vystoupení zapojili i publikum. Nakonec se Chinaski
jako vždy v Olomouci definitivně rozloučili písní Vinárna u Valdštejna,
tu jsem prozatím neznala. Proto mě odzbrojilo finále této zdánlivě
romantické písničky. Ale zdání klame. Tlukot, řev a pohyb k této
písničce měli diváci asi nacvičený a nikoho nepřekvapilo, co se zpívá.
Koncert skončil doprovázený spoustou hluku, burácením, hvízdáním a
mohutným potleskem. Jako ostatní jsem se s úsměvem vydala k východu a
v hlavě mi stále hrály ty nezapomenutelné tóny, které každý zná.
Betty
Žádné komentáře:
Okomentovat