.

.

sobota 31. října 2015

Problém včerejška, dneška i zítřka

 Velice ráda přemýšlím o různých věcech a každý přece jenom potřebuje být jednou za čas sám. Já proto velice ráda chodím do přírody. Bydlím na vesnici a tak je poměrně lehké najít si nějaké to svoje místo klidu. Já jsem si zhruba před rokem našla jedno úžasné místo – člověkem sice poznané, ale jen pejskaři.
 Je to úzká lávka nad říčkou protékající naší vesnicí. Říčka je teď hodně vyschlá po suchém létu, ale pořád je to krásné místečko. Lávka se nachází za vesnicí poměrně blízko lidských obydlí, ale je tak šikovně schovaná za stromy a keři, že kdybyste nevěděli, že tam je, tak byste ji nenašli.
 Chodila jsem tam často. Není to jen místo pro přemýšlení, ale i místo kde jsem s kamarády zažila mnoho krásných chvil.  Ovšem s nástupem na novou školu začaly i nové povinnosti a tak jsem neměla moc času na „lávkování“.
 Po měsíci školy jsem si řekla, že když mám ten čas tak proč si nezajít na chvilku „vypnout“. S pocitem klidu jsem vstoupila na lávku a najednou jsem se málem zhroutila. Pode mnou ležely poházené katalogy, letáky, kartony a další papírový odpad.
 Někdo si řekne: „Jejda, nehroť to tak. Je to jen papír, který se za chvilku stejně rozloží.“ Jistě, že se rozmočí a rozloží, ale kdo může něco takového udělat? A proč, když o dvacet metrů dál jsou kontejnery?
Šla jsem se podívat blíž, co za hrůzy tam ještě najdu a nenašla jsem tam jen papír, ale i všelijaké PET láhve, plechovky a dokonce tam někdo vyhodil hromadu shnilých jablek a hrušek. Tohle opravdu nebyla náhoda. Někdo to udělal jen z čisté lidské lenosti, protože nevěděl kam s tím, tak proč to nehodit do řeky, že?
 A to je ten problém, o kterém se tu snažím psát. Mrzí mě, že někdo může něco takového udělat a že lidem nedochází, co tím způsobují za škody. Nebavím se zde jen o tomto konkrétním příkladu. Ale přiznejme si... Kdo ještě nikdy nevyplivl jen tak žvýkačku na chodník nebo nezahodil jakýkoliv obal na zem? A to je ta chyba. Jistěže je to jen jeden obal, ale když si tohle řeknou všichni tak za chvilku tady budeme žít na jedné velké skládce a budeme jí říkat Země. Nechci vás zde poučovat o tom jak se chovat, ale proč vyhazovat kde co na zem, když dnes už jsou na každém rohu odpadkové koše?



Aneta

Žádné komentáře:

Okomentovat

Náš školní časopis Cajk vychází každý měsíc a přináší vám
události ze školy, zajímavosti ze světa filmu, módy a knih a
provede vás i po světě. Věříme, že si každý přijde na své
a tak vám za celý redakční tým přejeme příjemné čtení :)

Redakční tým:

Debbie

Betty

Soňák

Aneta

Ája

Tomáš

Peťa

Viki


A naše šéfredaktorky: Míša a Kristýna

Jestliže vás baví psát a chtěli byste se k nám přidat,
kontaktujte nás na email: Casopiscajk@gmail.com
Přispívat můžete do našich stálých rubrik nebo založit
svou vlastní :)