Je to úzká lávka nad říčkou protékající naší
vesnicí. Říčka je teď hodně vyschlá po suchém létu, ale pořád je to krásné
místečko. Lávka se nachází za vesnicí poměrně blízko lidských obydlí, ale je
tak šikovně schovaná za stromy a keři, že kdybyste nevěděli, že tam je, tak
byste ji nenašli.
Chodila jsem tam často. Není to jen místo pro
přemýšlení, ale i místo kde jsem s kamarády zažila mnoho krásných chvil. Ovšem s nástupem na novou školu začaly i nové
povinnosti a tak jsem neměla moc času na „lávkování“.
Po měsíci školy jsem si řekla, že když mám ten
čas tak proč si nezajít na chvilku „vypnout“. S pocitem klidu jsem vstoupila na
lávku a najednou jsem se málem zhroutila. Pode mnou ležely poházené katalogy,
letáky, kartony a další papírový odpad.
Někdo si řekne: „Jejda, nehroť to tak. Je to
jen papír, který se za chvilku stejně rozloží.“ Jistě, že se rozmočí a rozloží,
ale kdo může něco takového udělat? A proč, když o dvacet metrů dál jsou
kontejnery?
Šla jsem se podívat blíž, co za hrůzy tam
ještě najdu a nenašla jsem tam jen papír, ale i všelijaké PET láhve, plechovky
a dokonce tam někdo vyhodil hromadu shnilých jablek a hrušek. Tohle opravdu
nebyla náhoda. Někdo to udělal jen z čisté lidské lenosti, protože nevěděl
kam s tím, tak proč to nehodit do řeky, že?
A to je ten problém, o kterém se tu snažím
psát. Mrzí mě, že někdo může něco takového udělat a že lidem nedochází, co tím
způsobují za škody. Nebavím se zde jen o tomto konkrétním příkladu. Ale
přiznejme si... Kdo ještě nikdy nevyplivl jen tak žvýkačku na chodník nebo
nezahodil jakýkoliv obal na zem? A to je ta chyba. Jistěže je to jen jeden
obal, ale když si tohle řeknou všichni tak za chvilku tady budeme žít na jedné
velké skládce a budeme jí říkat Země. Nechci vás zde poučovat o tom jak se
chovat, ale proč vyhazovat kde co na zem, když dnes už jsou na každém rohu odpadkové
koše?
Aneta
Žádné komentáře:
Okomentovat