Rozhovor s paní profesorkou Andree

Milí studenti,

Stejně jako každý měsíc jsme i tentokrát vyrazili pořídit další ze série rozhovorů s našimi učiteli. Tentokrát přišla řada na paní profesorku Andree, která na naši školu přišla poměrně nedávno a vy ji můžete znát jako učitelku češtiny a výtvarky. Co nám o sobě řekla, se můžete dozvědět hned o odstavec níž. Přejeme příjemné počtení. 

Zvažovala jste někdy jiné povolání než to učitelské?

Určitě ano, na gymnáziu jsem ještě nevěděla úplně přesně, co bych chtěla dělat. Potom mi určitým způsobem při výběru povolání pomohly testy, které jsme na škole dělali. Vždycky jsem tíhla k jazykům; kromě češtiny to byla i angličtina, ale v kombinaci s výtvarnou výchovou se tenkrát angličtina neotvírala. A ještě předtím jsem zvažovala medicínu a psychologii.

Učíte tady poměrně krátkou dobu. Paní profesorku Friedeckou zajímalo, co vám přinesl přestup na naše gymnázium? A já se vás dodatečně ptám, kde jste učila předtím?

Učila jsem na Gymnáziu Šternberk a myslím si, že rozdíl mezi těmito dvěma gymnázii je hlavně ve velikosti, jinak žádné podstatné rozdíly nevidím. Pro mě to tady má obrovskou výhodu v tom, že nemusím dojíždět, a navíc, když jsem studovala, tak jsem tady praktikovala, takže jsem se vracela na místo, které už pro mne nebylo úplně neznámé.  Na tomto gymnáziu se mi především líbí přátelská atmosféra mezi lidmi – studenty i učiteli.

Takže s ostatními kantory máte dobré vztahy?

Myslím, že v podstatě ano. Komunikujeme tak, jak potřebujeme a… ano, máme dobré vztahy. Oceňuji, že komunikace mezi učiteli neprobíhá pouze přes maily, což už ve Šternberku začalo pomalu převažovat.

Co za předměty jste měla ráda, když jste studovala?

Měla jsem ráda jazyky - hlavně češtinu - a taky matematiku. Docela mě bavil i tělocvik.

Čemu teď věnujete ve svém životě nejvíce času?

Jednoznačně své rodině a dceři. Každý, kdo má děti, asi ví, že zaměstnávají nejvíc. Samozřejmě se také snažím věnovat svým koníčkům.

A to jsou jaké?

 Jsem výtvarnice, takže doma trošku výtvarničím - maluji na hedvábí. Není to teda tak, že bych třeba každý týden namalovala jeden obraz, je to totiž náročnější a pro mě je to hlavně relax. Pak mám ráda ještě power jógu, snažím se cvičit i doma. Jinak se zajímám o kulturu - galerie, divadla (v Olomouci i jinde),… a v podstatě je pro mě koníčkem i cestování.

Jakou, a hlavně komu dalšímu ze sboru, byste chtěla položit otázku?

Zeptala bych se paní profesorky Bryjové (ta přišla na gymnázium se mnou) na to, jestli vidí nějaké rozdíly mezi školou, kde předtím učila, a tímto gymnáziem a taky jak se jí tady líbí.

A co byste na závěr vzkázala našim čtenářům?

Aby rádi četli (smích), za každých okolností a (téměř) cokoli.

Soňák